Rutina

 HELLO! Tak a dneska to bude kratší, jelikož je čtvrtek a ve čtvrtek nemám moc času na psaní. Takže, co se dnes dělo? Nic zajímavýho, žádný písemky, žádný zkoušení, no big deal... Ale byl tu jeden takový menší failík – Každý čtvrtek po škole jezdím do Brna do knihovny, a dnešek nebyl výjimkou. Jenže tento týden to mám poprvé i s obědama, takže jsem trochu nestíhala. Po obědě jsem spěchala do mamčinýho auta, kde jsem měla věci, co si vezmu do Brna. Ale při tom spěchu jsem zapomněla jednu zásadní věc – knížky. Nejvtipnější ale je, že jsem si to do poslední chvíle neuvědomila. V klidu jsem se prošla po Čáře, sedla si v knihovně do kavárny na kafe a dočetla jsem poslední knížku, kterou jsem měla s sebou ve škole. Pak se chystám, že vrátím knížky, a najednou mi to docvakne... jaký knížky? No trapas...

No, a aby to zase nebylo úplně krátký, napíšu něco o mé týdenní rutině. Pondělí je znakem tzv. ÁKáčka, tzn. Anglické Konverzace. Nic jiného se ten den neděje, takže je to jeho hlavním rysem. A taky den lenosti, protože většinou v podnělí vůbec nic neudělám, jsem zlenivělá z víkendu. V úterý bych to moc ráda napravila, ale to zase nemám moc času, jelikož mám kroužek výtvarky. To je hlavní znamení úterků. Středa je den hudebky a kafe z automatu, následně pak doháním vše, co jsem měla dělat v pondělí a chtěla dělat v úterý. Ve Čtvrtek máme občanku, jezdím do Brna a taky má sakra hodně souhlásek za sebou. A v pátek většinou hned po škole jezdím za taťkou. Naši jsou totiž rozvedení. Nijak zvlášť mi to nevadí, i když když mám zrovna záchvat psychologie a psychoanalizuju se, myslím, že mě to vcelku ovlivňuje. No, tak to je moje týdenní rutina. Většinou se nic nemění a je to dost jednotvárné, ale mě to vyhovuje. Jsem stálá, a i když většinou velké změny podstoupím bez remcání, nijak zvlášť je nemusím. No a to je asi vše, říkala jsem, že to tentokrát bude kratší.

 -Elii