Hlava-v-oblacich | Ježdění!!!

 Ahojte, takže jsem tu zase a zatím se mi daří... sakra, jak to říct... Prostě nedělám ty klasický měsíční pauzy. Nicméně. Něco naprosto úžasnýho se stalo. Získala jsem přístup k ježdění, jako zdarma, jako u mě, jako tam, kde bydlím. Byla to úplná náhoda, jela jsem se s mamkou projet na kole na jednu cestu, kam často chodíme se psama, jenže se psama jsme nikdy nedošli až na konec, bylo to pro nás moc daleko. Takže jsme jeli na kole a teď dojedem ke koním. Prvně se leknu, jelikož je tam jakejsi bílej poncl mimo ohradu. Jim zdrhl kůň! Říkám si, lezu rychle z kola a pomalu za ponclem. Naštěstí tam byl přivázanej. Tak se kouknu, tam vzadu klusá jak magor sem a tam okolo ohrady nějakej mladej koník, a úplně vzadu je ještě jeden kůň, na toho jsem ale neviděla. Tak jsem ponclíka poňuňala, za chvilku přiběhla i ta dvojročka, tu jsem jen rychle pohladila a už zase utíkala pryč. No a potom přišla nějaká mladá paní, která jim nesla vodu. Já už se chtěla ztratit, že mě třeba sprdne, co se jí motám kolem koní, ale pak mě napadlo, že bych tam třeba mohla zajít a něco pomoct nebo si zajezdit... Já bych se samozřejmě moc styděla říct to nahlas, já jsem v tomhle takový posera, ale mamka měla naštěstí stejný nápad. Takže se zeptala, jako jestli nepotřebuje pomoc, a že bych tam mohla občas dojít a pomoct jí. Tak jsme si krátce popovídali a domluvili jsme se na zítřejší ráno, že k nim přijedu a ona mi představí koně apod. Takže jsem opravdu dost natěšená a jsem zvědavá, jak to dopadne a co bude dál. Hned zítra, nejpozději pozítří se zase ozvu a řeknu vám, jak to dopadlo.

-Elii